In every generation there is a chosen one. To be honest... Buffy je můj nejoblíbenější seriál všech dob. Nebo to o ní alespoň ráda říkám. Vlastně je to jeden z mých nejoblíbenějších, protože miluju všechno, na co Joss Whedon sáhnul. Chápejte, Buffy je kult. Takovej, ke kterýmu záda neotočíte. Jsou díly, scény, na který bych se mohla koukat pořád. Když jsem tenhle seriál viděla poprvé, byla to jenom výplň nudnejch odpolední, kdy to dávali na Nově. Pak se mi to začalo líbit, protože kdo by si nepřál mít supersílu a mlátit všechny ty zlý hochy. Vážně, ne každá holka si přála být princezna!! No, a pak to po třech sériích skončilo, protože v Čechách jsou neschopní. A tak jsem začala stahovat. Až jsem takhle jednou měla za sebou všech sedm sérií. A bylo mi neskutečně smutno, protože jsem s tím seriálem žila. A i když byly chvíle, kdy jsem všechny postavy nemohla vystát, neskutečně mi přirostli k srdci. Buffy byla taky jediným seriálem (když nepočítám Angela), u kterého jsem doopravdy psala fanfiction. Díky tomu vlastně vznikla i moje láska ke psaní vůbec, takže jestli někdo čtete tenhle blog a líbí se mám to, může za to tenhle seriál. Takže byste mu měli minimálně vyjádřit trochu respektu!
Live fast die never. Dobře, nikdy jsem Angela nebrala jako samostatný seriál, vždycky to byl jenom spin-off Buffy. Spousta lidí tvrdí, že Angel je mnohem víc propracovaný, vyspělejší a kdesi cosi. Asi to bude pravda. A možná jsem Angela milovala mnohem víc než Buffy, vlastně asi kvůli postavě Angela samotného. Ale... je o tolik snazší zapomenout na tenhle seriál, když s někým mluvíte o tom, na co jste se kdy dívali. Na druhou stranu, Angel měl vážně dobře našlápnuto. Postavy byly napsané skvěle, i když byl Angel slaboch. Navíc poslední série, kdy se tam objevil Spike, bylo to víc než skvělý. Ale asi uplně nejvíc mám na Angelovi ráda soundtrack. To je něco, co mají s Buffy společné, doprovodná hudba byla vždycky skvělá a nikdy to nebyl krok vedle.
Další dílo Josse Whedon, tentokrát velmi sci-fi a zároveň velmi western. A bylo to skvělé. Naprosto bad-ass postavy, které si zamilujete. Navíc to bylo poprvé, kdy na sebe pořádně upozornil Nathan Fillion aka kapitán Mal (aka Rick Castle, jestli někdo sledujete Castla). A byla vážně škoda, že všichni dostali pro své postavy jenom jednu sérii a jeden film (kde jich návíc spoustu pozabíjeli), protože posádka lodi Serenity byla to nejlepší, co televizi a film potkalo od Star Wars. A to myslím vážně!
In a city of million, many souls get lost... Další Joss společně se skvělou Elizou Dushku v hlavní roli (ano, opravdu je to ta holka, co hrála Faith, kterou většina z vás má zafixovanou jako zlou přemožitelku). Těžko říct, jestli mě ten seriál zaujal právě kvůli jejímu obsazení, nebo jestli to bylo kvůli námětu. Rozhodně tomu ale nelze upřít fakt, že příběh o tom, kterak jsou lidem odebrány jejich osobnosti, a jsou jim imprintovány jiné, je dost zajímavý. Jasně, klidně mi tvrďte, že tohle už tu někde bylo, ale tohle je Joss. A tohle je příběh Echo, která je i přesto, že původní obyvatelka těla - Caroline, zmizela, schopná uvažovat sama za sebe. Je vážně škoda, že vznikly jenom dvě série, protože tenhle seriál mohl být nekonečný a nikomu by to nemuselo vadit. Ten konec, lehce post-apokalyptický, ale nikomu neublížil. A vlastně tu byl i happyend, nebo ne?
Tohle si nemůžu odpustit, když už jsem byla u té Elizy Dushku. Další seriál, ve kterém hrála hlavní roli. Štěstí moc neměl, jen jedna série a pouhých šest dílů druhé. Ale přesto... Slečna pobíhající po městě zachraňující lidi, kteří měli zemřít, to nezní špatně, ne? Ano, opravdu, ke Tru promlouvají mrtví, obrací se k ní se svým voláním o pomoc. A je na ní, aby zjistila kdo jsou a co se jim stalo. A taky aby našla způsob, jak to napravit. Podle mě to je skvěle oddechový seriál.
Další upíří story, předlohou byla knížka. Soukromá vyšetřovatelka Vicky a její tajemný upíří společník a zároveň nemanželský syn Jindřicha VIII., Henry. A pak taky Mike, policajt, se kterým má Vicky poměr. Vlastně mi teď trochu všechno splývá a nejsem si jistá, jak jsou karty rozehrány v seriále, už je to delší doba, co jsem to viděla. A knížky (dvě z šesti) jsem četla teprve nedávno. Každopádně, se svou láskou k nadpřirozenu, Blood Ties se mi líbili. Takže směle do nich.
A konečně jsem se dostala ke svému opravdovému guilty pleasure. Vždycky jsem měla ráda Stargate. Pamatuju si, jak jsem po škole chodila k babičce a tam jsem se na ni dívala. Ale nikdy jsem ten seriál ve skutečnosti nežrala. Hádám, že za to můře právě až Atlantis. Protože komu by se nelíbilo být zavřený v docela jiné galaxii, kde vás neotravují pozemské starosti. Navíc tu vždycky máte
