Eat, Pray, Love (2010)

Vážně hrozně nerada dávám filmům špatná hodnocení. Možná proto, že je hodně těžké se netrefit mezi to málo požadavků, které vůči dobrému filmu mám. Jenže Eat, Pray, Love očividně zvládá zkazit všechno, v čem mohlo být dobré. Já si totiž třeba vždycky myslela, že Julia Roberts je docela dobrá herečka. Ale bohužel, v tomhle filmu ji budete od první chvíle nenávidět. Možná proto, že buď brečí, nebo "hledá samu sebe". A vážně si nejsem jistá, pro koho ten film potom má být, protože žádná rozumná ženská se nebude ztotožňovat s někým, kdo není schopnej vyřešit si svůj vlastní život a dokáže jenom utíkat. Jediná část, která se mi z celého toho filmu líbila, byla ta italská. Protože dobře, ano, tohle je něco, co bych ráda zažila. Ta podivná meditace kdoví kde byla nuda uplně mimo a Bali... Promiňte, ale když někdo nebo něco dokáže udělat z Javiera Bardema rozklepaného mumlajícího pitomce, po kterém máte chuť hodit skleničkou nebo talířem. Takže tak. Ten film za moc nestojí. Můžu mu dát maximálně 40% a i tak si myslím, že jsem hodně mírná, protože se mi líbí ta kamera... Jinak to byla dost velká ztráta času.
Teď se ovšem chystám půjčit si knížku, takže uvidíme, jak to dopadne...

Conan the Barbarian (2011)

Bacha na spoilery :P

Možná to bylo tím, že jsem na tenhle film tak dlouho těšila, možná jsem prostě jenom potřebovala jít znovu (po docela krátké době) do kina. Každopádně jsem skočila hned po prvním promítání, které se namanulo. A nelitovala jsem. Nová verze Barbara Conana byla sice točená pro 3D, ale já plastovým brýlým zrovna moc neholduju, takže jsem si to (zatím) odpustila. A proč jsem nadšená i když bych podle většiny lidí nadšená být neměla? Samozřejmě, může za to hlavní hrdina v podání (milionkrát zmíněného) Jasona Momoi. Protože dívat se na jeho tělo by mi stačilo klidně na další čtyři hodiny a ani bych nemrkla. A ano, film byl hlavně o něj a to uznali všichni a všichni tvrdí, že s lepším scénářem by se na něj aka Conana podívali znovu. Dobře, netvrdí to všichni. Jsou tu potom také zarytí odpůrci, kteří by si přáli vyvolat ducha živého Arnolda a vrátit ho na plátno jako dalšího Conana. Musím se přiznat, že ten původní film jsem nikdy neviděla. Fantasy mě dřív tolik nelákalo a Arnolda vážně nemám ráda. Uznávám ho jen jako Terminátora, nic víc. Takže nemůžu uplně porovnávat, ale i tak. V soutěži Arnie vs Jason je Jason jasná jednička.
Překvapilo mě, že jsem se během dlouhých stodeseti minut ani jednou nepozastavila, nezačala přemýšlet, neutíkala od toho, co se na plátně děje. Akce tam totiž bylo požehnaně, dělo se pořád něco a nikdy to nebylo zdlouhavé nebo nutné. Na druhou stranu musím uznat, že absolutně všechno, co se dělo, bylo nelogické, uspěchané a vlastně uplně padlé na hlavu. (Ale je to fantasy, od kdy je ve fantasy něco logického, sakra!)
Začalo to jedním velký WTF, když vám začali něco vyprávět. Něco, o čem nemáte ani potuchy, co to bylo. Pak to přeskočilo do bitevního pole, kdy Conanův otec vyřízl malého Conana z břicha své ženy. Odtud pochází ten blábol, že byl Conan odkojen krví. Jo, a pak už tu máme Conana ve věku... nevim, deset, možná. Při nějaký pitomý soutěži, kde nakonec zabije pár divokejch lidí a přinese jejich hlavy tátovi. Nikdy nezapomenu na tu scénu, kdy vyflusne vejce. Ale to byste museli vidět... Pak je tam hodně father-son bonding. A pak už (konečně...) zabijou jeho otce a rozjíždí se to. Můžeme si střihnout na dospělého Conana, který postupně zjišťuje, kdo je vrahem jeho otce. A samozřejmě se rozhodně ho zabít. Mezitím ale potká holku, kterou mimojiné vrah jeho otce potřebuje k rituálu, díky kterému ovládne svět. A tak. Následují věci jako sex (málo), únos (příliš jednoduchý) a vysvobozování, který vystačí na zbytek filmu. Někdo se někde zmínil, že způsob, jakým k vysvobozování došlo, je podobný počítačovým hrám. Tedy od spodu. A to jenom proto, aby Conan zjistil, že se vlastně musí přemístit někam jinam, aby svoji holku zachránil. No a všichni tuší, že to dopadne tak, jak to vždycky dopadnout má. Mohli by být spolu, ale nebudou, protože jejich cesty osud rozdělil, a každý z nich jde jinou. Což je skvělý, protože to otevírá dveře dalšímu pokračování bez tý otravný Rachel Nichols. Vážně mi není sympatická, nevim, co na ní všichni vidí. Hlavně, když musela používat body-double jenom kvůli tomu, aby ukázala bradavky... Slečinka.
Takže když to shrnu - dialogy jsou na houby, to co dělaj je většinou uplně mimo mísu (házet kameny na vesnici otrokářů jenom proto, aby mohli zachránit otroky - WTF?) a některý záběry vypadaj jako by tam tak uplně nepatřili nebo mohly být natočené jinak. Jenže - pořád se tam něco děje, nenudíte se i když jsou tam sem tam i epické scenérie, je tam dost krve a je tam Jason. Jason, Jason, Jason. Takže mě můžete klidně ukamenovat, ale já tomu stejně dám 70%. Tradáá. Chlapi ten film nikdy nepochopí, tohle je prostě pro holky!

Up in the air (2009) | Up (2009)

George Clooney. Možná je gay, ale umí hrát a nekutečně mu to sluší, a je jedno, jestli má šedivý vlasy nebo ne. Up in the air, neboli Lítám v tom je lehce hořká komedie. Nebo odlehčené drama, říkejte tomu jak chcete. Jde tu o chlápka, který lítá. Sem a tam, tam a sem, napříč Amerikou a... vyhazuje lidi. A je v tom dobrý. Možná proto, že si vystačí sám. Nepotřebuje svou rodinu, nepotřebuje se ženit, nepotřebuje stálý kontakt s lidmi ani stálé bydlení. (Což, jen tak mimochodem, je skoro moje ideální představa života.) No, a pak se jednou sejde několik okolností, jeho srdce změkne, a dostane pocit, že je připravený se usadit. Jenže všechno nakonec skončí jinak, než by se mohlo zdát, takže tu není žádný prvoplánový a tuctový happyend.
Občas nejde úplně vysvětlit, proč se mi ten který film líbil. Vlastně ani nevím, proč se mi líbil tenhle. Dala bych ale takových 70%.

Na Up (Vzhůru do oblak) jsem se chtěla podívat už docela dlouho. Možná proto, že mi všichni tvrdili, že to je jeden z nejlepších animáků všechn dob. Špatně se to hodnotí, když jsem těch animáků zas tolik neviděla. Ale ano, líbilo se mi to, na takových 80% určitě. Ten příběh byl skvělý, neohraný a miloučký. Ale není to jeden z těch, na který bych se podívala znova. (Protože Madagaskaru se nic nevyrovná...)

The Tourist (2010)

Včera jsme měly s kamarádkou naplánovaný výlet do Pardubic a snad poprvé v životě nám to vyšlo tak, jak jsme chtěly. Takže kromě pár nových kousků zakoupených v HMku jsme večer šly do pardubického letního kina v Tyršových sadech. A protože jsme zrovna měly štěstí, dávali film The Tourist neboli Cizinec s Johnym Deppem a Angelinou Jolie, který jsem ještě neviděla. A co že si o tom myslet? No, řekněme, že jsme se s kamarádkou obě schodly na tom, že kdybychom za to měly platit, asi bychom byly zklamané. Ale vzhledem k tomu, že letní kino bylo zadarmo, byl to příjemný film na letní večer.
Asi ani nemá cenu se rozepisovat o ději, kdo se na film bude chtít podívat, podívá se. Co se mi ale líbilo? Benátky, samozřejmě. To město je úžasné. A potom... já normálně nemám Angelinu Jolie moc ráda, ale tady - ta role jí padla jako ulitá .Ona je všeobecně osoba, která by měla nosit jenom drahé róby a vysoké podpatky. I když ji všichni obdivují za akčňáky, já ji mám ráda jako dámu. A její šatník byl vážně dokonalý.
Když pominu to, že to nebyl správný akčňák, jak nejspíš režisér zamýšlel, ten film byl průměrně dobrý, za ty drobné radosti i o trochu lepší. Takže mu s klidem dávám 60%.